Tamhle běží smutný Jan
nad ním krouží devět vran
od rána je na nohou
vrány krouží oblohou
Po boku mu kráčí pán
v zemi je i není znám
je to eště skoro kluk
a už ho hledá jeho pluk

Když opustil rodnej dům
chtěl přeběhnout ke Švédum
vrány nad nim lítaji
hladovej se nenají
Padá sníh a v naději
že se aspoň zahřejí
míří k mlejnu ve stráni
v dálce zvoní klekání

V síni je stůl prostřenej
a oběma je hnedka hej
Pečeně a moselské
písně, vtipy oselské
Pak se náhle ozve hlas
v rohu síně sedí chlap
„Dojedli jste, nastal čas
a budeme účtovat

„Někde blízko musí žít
dívka kterou si mám vzít
Musíš za ní Jene jít
Ta bude dost peněz mít
Když té dívce prsten dáš
a řekneš jí proč ho máš
tak ti pro mě šaty dá
váček mincí nebo dva“

Temnou nocí běží Jan
už se těší do hajan
Dívka prsten poznala
a Jana dál pozvala
„Vím kdo jsi, tys milý můj
Panno má ty při mě stůj
Deset let jsem čekala
a teď jsem tě poznala“

Zemí kráčí mladý pán
hladový a otrhán
jeho jménem sluha Jan
dívce   Ł byl za muže dán
Však až mine sedm let
vrátí se do mlejna zpět
mladý pán i Jan - ten had
pak bude čas účtovat