Povim Vám teď histórii
co vypráví se v tomdle kraji
Jak Petr o duši přišel
a potom jí zase našel
Na počátku všeho byla
krásná panna celá bílá
rodiče už neměla
u strejce Nikoly bydlela
Hej Nikolo Sandersi
máš černou duši
Hej Nikolo Sandersi
Koukej si jí nechat
U strejce Nikoly bydlela
Kristýna se jmenovala
Vod hlavy k patě celá chudá
rybáře Petra milovala
a Petr jí měl taky rád
jenže Nikola mu jí nechtěl dát
bohatej a lakomej
byl ten Nikola Sanders
Hej Nikolo ...
Zima bylo mokro bylo
že by jsi psa nevyhnal
jen do domu u jezera
ňákej chlap se dobejval
„Copak je to za návštěvu?
koukej mazat, beru bič
kdybys věděl kdo tu bydlí
tak už bys byl dávno pryč“
Hej Nikolo ...
U kuchyně u dveří
divnej chlápek stojí
Nikola na něj kouká
a možná se trochu bojí
a ten chlapík povidá
„Nikolo věnuj mi chviličku,
mám tu něco pro tebe“
a z kapsy tahá lahvičku
Hej Nikolo ...
Když se z toho napiješ
s někym s kym se domluvíš
tak tvoje duše bude jeho
a jeho duše bude tvá
Jak jsou ty lidi drzí
Nikola jenom zírá
jenže chlápek už je pryč
a domem zavanula síra
Hej Nikolo ...
Druhýho dne navečer
přichází k nim Petr
má dřeváky naboso
a pruhovanej svetr
Nikola jim nalejvá
a žvaní cosi o duši
tak se Petr napije
aniž co zlýho vytuší
Hej Nikolo ...
Není sklenka jako sklenka
deci jako deci
ráno když se rozední
začnou se dít věci
Kristýna je zmatená
slunce zalezlo za mraky
Petr se dvoří starý bábě
Nikola hostí žebráky
Hej Nikolo...
V zahradě kloní hlavu růže
která včera kvetla
Nikola miluje Kristýnu
a Kristýna miluje Petra
Růže je někdy jako dívka
dívka je jako růže
V Nikolovi našla otce
v Petrovi ztratila muže
Hej Nikolo ...
Nikola večer přemýšlí
a čistá duše se bouří
nemůž úe si vzít Kristýnu
i když po tom touží
Na polici v lahvičce
eště trochu zbývá
Petr jde zrovna kolem
Nikola na něj kývá
Hej Nikolo ...
„Kdo měl jednou černou duši
nebude mít nikdy klid
pojď se Petře napít
a duši si vyměnit“
Tak se znova napijou
a Nikola hned začne řvát:
„Máš zas čistou duši
no tak, co bys eště rád?!“
Hej Nikolo ...
Pak se náhle ve stínu
objevil proud světla
Petr objímá Kristýnu
a Kristýna objímá Petra
V tom se z venku ozvalo
rachocení hromu
Nikola na ně křičí:
„Táhněte z mýho domu!“
A když ti dva odešli
tak už se nic nestalo
jen vrzání okenic
do ticha který nastalo
Kdo z vás půjde k jezeru
tak tam ten dům uvidí
v něm opuštěnej od lidí
umřel Nikola Sanders
Hej Nikolo ...