(slova - Wiktor Gomulicki)

Ami             E              
V podzimní mlze na křivém kole
                  Ami             
bezmocným spánkem dřímá vše kolem
                E              
nevzbouzí život smích ani zpěv
F        G     E         Ami
plamínek lampy svítí jak krev

Zchátralé domy jak z mraků šedých
očima oken pochmurně hledí
dole jak chladný oslizlý had
plazí se smutku dusivý čad

Ponurost, ticho mlčení - náhle
do ticha vpadly dva zvuky táhlé,
jako když slzu čerstvý hrob vsál
vzlyk flašinetu, zavytí psa

Ve žlutých parách pozvolna tiše
jak bludičky dvě objevili se
- v té symfonii zas nový tón
dva lidské stíny: ona a on

Milenci jsou to v objetí jdoucí
či kat a oběť ve spárech noci?
Julie k svatbě jde v mlžných tmách
anebo - děvka a noční vrah

Zvedají ruce - snad si tak hrozí?
jeden z nich kleká - chce pomoc Boží?
Vtom stíny, mlhy skryly ten pár
- řekl bys: ďábel dvě duše vzal

Zas staré domy jak z mraků šedých
očima oken pochmurně hledí
dole jak chladný oslizlý had
plazí se smutku dusivý čad

A mlhy houstnou, vlní se, valí
krvavá světla prokmitnou z dáli
po dlažbě slzy rozsívá déšť
flašinet hraje a vyje pes