KŮŇ A CITRÓNOVÁ ŽÁBA V KACHNÍM JEZÍRKU

Původní Bureš  
Jaromír František Palme alias Fumas je pilným skladatelem pěkných písniček s nevšedními texty, které nejprve představí při akustických vystoupeních v klubech, pak je nahraje pro kamarády, a posléze je nacvičí se svojí kapelou PŮVODNÍ BUREŠ, aby mohly být zařazeny do koncertního repertoáru. Tak vznikaly i písničky pro nové album skupiny, nazvané podle jedné ze skladeb KŮŇ S PĚTI NOHAMA. Až na jedinou výjimku je Fumas autorem veškeré hudby i textů, v nichž zpracovává příběhy s tématy pohádkovými (Duch kachního jezírka), fantaskními (Na hřbetě duhy citrónová žába, Kůň s pěti nohama), biblickými (Marie a Marta) i lehce hororovými (Volba). Hezký text slyšíme v písni Myšlenky: Myšlenky v duši jako píšťaly/Jenomže propleteny divnou změtí/Některý mají svoje úskalí/Jiný se odpoutávaj někam letí/Pomalu opouštěj šedou kůru/Anebo zatím aspoň každá třetí/Ve snaze pochopit a letět vzhůru/Podobný někdy houfu malejch dětí.

Objevuje se tu i text Františka Ladislava Čelakovského Stasa čarodějnice, který baskytarista skupiny Petr Hernych zpracoval v duchu krvežíznivého obsahu jako tvrdý punk. Fumasovy písničky jsou melodické, bohatě zaranžované a k tanci lákající. Vedle kytary, basy, violy, foukací harmoniky, trubky a perkusí členů skupiny se na konečném zvuku podílí i řada hostů s flétnou, šalmajem, niněrou, tahací harmonikou a dalšími perkusemi. Je to právě flétna, která křehké písni Děvčátko Momo dodává lehce orientální příchuť. Členové kapely se také stávají pěveckým sborem a to jak v písni titulní, tak v úvodní To nic to se jen blejská na lepší časy. Zajímavý závěr má Duch kachního jezírka, když se aranž přizpůsobuje textu a Fumasův zpěv se zvolna noří do zvuku doprovodných nástrojů s dominující niněrou stejně jako se pod hladinu potápí zlý strýc z příběhu, stahovaný do hlubiny chapadly jezerního ducha. Jak se dozvídáme z informačního textu v bookletu, základní verze alba se točila u Fumase na chalupě, čímž je vysvětleno, proč se zvuk občas přehoupne do jakési live podoby, což ale není na závadu. Trochu zvláštní je závěr alba tvořený více než desetiminutovou skladbou Déja Vu II., která je vlastně velkou hudební plochou, na které si nástroje v celkem volném tempu preludují, aby se v závěru ozvala část textu písně Déja Vu, která odezněla jako čtvrtá: V křišťálové kouli viděno/Zůstává skryto očím tvým/Co není předem splněno/A na co dávno nemyslím.

Důležitou součástí alba je ale také již zmíněný booklet, a to nejen pro svou informační hodnotu. Je to skutečně výtvarný artefakt, když jak titulní strana, tvořící obal kompaktu, tak všechny stránky přinášející texty písní jsou samostatnými výtvarnými díly. Fumas tu nabízí své něžné, filigránské kresbičky, drobné koláže i ozdobné písmo a hýří při tom báječnými výtvarnými nápady. Takže na své si přijde nejen sluch, ale i zrak a vkus.

Navíc ten, kdo má možnost vložit kompaktní disk do příslušně vybaveného počítače, může si jako bohatý bonus otevřít datovou stopu, získat tam další informace a hlavně si poslechnout písničky několika spřátelených kapel a pár básniček Aleše Klatovského v autorském přednesu.

Ivan Kott

Otištěno ve zpravodaji Jonáš-klubu č. 10, červen 2004