PŮVODNÍ BUREŠ
Cesta z krimu

Žánr: Psychedelicfolkpunkrock
Celkový čas: 00:40:39
Rok: 2006
Vydavatel: Indies records

"Bigbítové dunění není žádné umění," děla ještě někde za komunismu jakási kapela popisujíc tehdejší oficiální názor na hlučnější muziku. A já budu hned na počátku recenze novinky pražské bigbít-písničkářské party Původní Bureš nazvané poeticky "Cesta z krimu" s výše psaným veršem polemizovat. Mně totiž ta deska baví. A napsat dobrou, zábavnou, netupou, nehloupou, ale naopak chytlavou, příjemnou a šlapavou píseň, navíc s textem, který si výše psané pochvaly zaslouží rovněž, uměním bezesporu je. Přitom je nutno říct, že kapele Původní Bureš se tohle daří na ploše celé novinkové desky. Původní Bureše je již poměrně letitá kapela pražského podzemí, a jestli jste na ni ještě nenarazili, je to především tím, že jde o spolek, který si to své dělá tak nějak po svém a nikam se s tím moc necpe. Kapela, která umí napsat píseň v dobrém smyslu hitovou, aniž by k tomu potřebovala používat nějaké líbivě podbízivé triky, tak jako to umí autoři těch "hitů", které slýcháváme třeba z oficiálních rádií. Ne! Tohle je hudba od srdce a já nemám ani jeden důvod jí nevěřit. A ony texty? Ty působí stejně lidsky a od srdce, jako hudba. Ukrývají v sobě příběhy městských pásků na cestě domů z kriminálu (titulní), přiopilých mladíků, kteří v nočním městě potkávají svou nejistou lásku ("City v city"), jindy jde o mírně nostalgickou vzpomínku na dětství ("Dvě sestry"), aby se v další písni načrtl baladický příběh o oblíbeném místě dvou tajných milenců, který končí smrtí ? "Osamocený strom": Na kopci za vsí, stojí osamocený strom. Při každé větší bouřce udeří do něj hrom. A když se pole kolem do bílé přikryjí, v koruně toho stromu havrani sedají. Ten strom se na mě dívá, větvemi kývá sem a tam a večer, když se stmívá, já za ním utíkám. S mým milým vyměníme potají několik vět. Na větvi toho stromu pověsili mi můj svět. Na kopci za vsí stojí osamocený strom, můj milý na něm visí, houpe se jako zvon," vypráví příjemně civilní dívčí zpěv a já se tímto oslím můstkem dostávám k další věci, která Původnímu Burešovi rovněž sluší. Jednotlivé písně zpívá nejčastěji téměř výhradní autor songů Jaromír František Fumas Palme, který ovšem některé kousky nechá zcela v hrdlech příjemně civilně znějících zpěvaček Markéty Janátové, či hostující Jany Modráčkové, dámy známé s ansáblu Traband, která Původnímu Burešovi rovněž pomáhá také se svou trubkou a percussemi. Hudební aranže pak zpestřuje i druhá zpívající dáma, ta zase houslemi, či housloviolou.
Jak jsem se již snažil naznačit, deska "Cesta z krimu" je prostě určena všem těm, kteří i v dnešní záplavě všemožných pseudo a pa stylů hledají kapelu, která pořád ještě umí napsat obyčejnou poctivou píseň, kterou můžete interpretovi věřit do posledního tónu a slůvka textu. Obyčejnou píseň, která pobaví i potěší od kapely, která si na nic nehraje, ale prostě hraje! Nic víc, nic míň!

ZÁVĚR
Písně poctivě hrané, šlapavé a příjemné, někde na rozhraní bigbítu s příměsí

Richard Kutěj, musiczone.cz

http://www.musiczone.cz/recenze-1639/puvodni-bures-cesta-z-krim