PŮVODNÍ BUREŠ
Cesta z krimu
12 skladeb / 40:38, Indies MG
Pavel FFF Sajfert,
www.freemusic.cz,
dne
23.01.07,
rubrika Recenze alb
Bureše je třeba vážit si už jen pro jejich vytrvalost a věrnost stylu.
I když jen to by bylo k prokazování úcty přece jen málo (to bychom se mohli
klanět i Evě a Vaškovi). Sestava se měnila, což ale neznamená, že by metali
žánrové kozelce.
Na novince, s níž se Původní Bureš po krátké přestávce objevili opět u
Indies Records, tvoří jádro souboru pamětnické duo Petr Choma Brut Hernych
(baskytara) & ústřední postava souboru a převážný skladatel a textař
Jaromír František Fumas Palme a Petr Hugo Šlik (bicí). Přibyla Markéta
Janatová (housle, zpěv / také Hakka Muggies, Fiannan), která nahradila Pavlu
Přerovskou a Jana Modráčková (trumpeta, perkuse, zpěv), kterou můžete znát
jako trumpetistku Trabandu či jako bubenici Klece (na stránkách souboru
je sice uvedena jako stálý host, avšak v bookletu a na kapelní fotografii
figuruje).
Původní Bureš se od svých počátků odvolával k punkové estetice, která
ovšem byla silně poznamenána lecčíms dalším, folkem počínaje a hospodským
undergroundem konče. Ne nadarmo má band v podtitulu napsáno psychedelicpunkfolkrock.
Mám však za to, že na Cestě z krimu se kapele (konečně) podařilo dosáhnout
optimálního zvuku, jaký repertoár vždy vyžadoval. Na první poslech je slyšet,
že se nahrávalo na živo a desce to i přes nepřesnosti, který s sebou takovýto
přístup přináší, jen prospělo. Natáčelo se ve zkušebně a něco málo i u Jardy
Svobody (Traband) v jeho studiu Jéžižkov a míchalo se u Ondřeje Ježka v
jáMoru. Výsledkem je garážově plnokrevný sound, tu punkově neučesaný, onde
mířící až někam k americkým paisley undergroundovým spolkům. Dámy zjemňují
zvuk rockového tria smyčci, resp. trumpetou, z níž (ale nejen z ní) by
jazzmanům občas vstávaly vlasy na hlavách. Ale o to tu v první lajně neběží,
PB není o instrumentální dokonalosti, ale o energických písničkách, které
mají hlavu a patu a hlavně cosi sdělují. Texty i povedený booklet z Fumasovy
výtvarné dílny rozhodně stojí za zvýšenou pozornost. A to, že občas něco
zaskřípe, vem čert.
Mimochodem, obě slečny, když unisono zapějí, připomínají intonačně rozvrkočené
Amazonky z Jasné páky, resp. Hudby Praha. Tyhle novovlnné legendy může Bureš
koneckonců evokovat i typicky českým způsobem té doby, jakým pojímají jamajský
rytmus v písních City v City nebo Osamocený strom. V zásadě se ale vždy
jedná o docela obyčejné písničky, které si můžete klidně zahrát sami u
táboráku, jak ostatně vybízí v bookletu uvedené akordy a prozrazuje akustická
demo verze, kterou vedle tři klipů, fotografií a povídky Strašák Petra
Hugo Šlika nabízí v mp3 verzi datová stopa.
http://www.freemusic.cz/clanky/5222-puvodni-bures-cesta-z-krimu.html