Původní Bureš slaví osmnáctiny
Kapela Původní Bureš oslaví plnoletost. To znamená, že už jsme asi
fakt velký. Smíme chodit na nepřístupný filmy. I když nevím jestli nějaký
ještě jsou (hvězdičku v televizi už myslím zrušili).
Můžem si dát pivo, smíme řídit automobil a máme volební právo. Tedy jako
kapela. Jako jednotlivci to všechno můžem už nějaký čas.
Od roku 1987 prošlo kapelou, jestli se nepletu, dvacetpět muzikantů. Měli
jsme hráče na dudy, hostoval u nás niněrista, bubeníci si podávali dveře,
houslista emigroval do Litvy a houslistka do italského kláštera, někdo zešílel,
někdo nás opustil navěky, někteří bývalí členové hrají v jiných kapelách.
Kolik mají všichni dohromady dětí - to bych snad raději ani nepočítal.
V oficiální distribuci jsme měli pět řadových alb na čtyřech cédéčkách.
Mimoto vyšla řada dalších alb a bootlegů, kterým bychom se zdráhali říkat
dema, protože jsou to vlastně další řadovky, které jsme jen vydali za trochu
skromnějších podmínek.
Koncerty spočítané nemáme. Za poslední léta jich hrajeme zhruba čtyřicet
až padesát ročně. Hráli jsme pro děti, blázny, křesťany, motorkáře, pankáče
a taky třeba na Světovém kongresu psychiatrů.
Teď bych mohl ještě třeba vypočítávat kolik jsme přetrhli strun, zlámali
paliček a ztratili trsátek..., ale proč, že.
Prostě hrajem.
Na osmnáctiny kapely zatím přislíbili účast:
- Ivan Zwyrzek Malý - akordeon (hrál v letech 87-88)
- Ludvík Eman ET Kandl - bicí (hrál v roce 91 a v kapele Jogurt BB, kterou
jsme měli před Burešem v letech 1984-86), (dnes Plastic People)
- Káťa Kandlová-Tejmlová - zpěv (zpívala v letech 87-91), (později Eman
ET)
- Jarka Moučková Kešnerová - zpěv (zpívala v letech 87-90)
- Zdeněk Rampa - bicí (hrál v letech 89-91), (dnes Umělá hmota, Gi Gi band,
Terra Ignota)
- Míša Nerudová-Suchlová - flétna (hrála na albu Sen noci indiánské a na
projektu Husí kref), (dnes hraje s Oldřichem Janotou)
- Marcel Pindel - bicí (hrál v letech 98-01) (dnes Czetlic, Bad), (hrál
také v kapelách Sluníčko, Carnation, Šántí a dalších)
- Lenka Pecharová - zpěv (zpívala v letech 89-91), (dnes zpívá v projektech
Jaromíra Vogela a dalších)
- Pavla Přerovská - viola, zpěv (hrála v letech 88-89 a 92-04), (dnes His
Amigos, vážná hudba)
- Pavel Pikora - zpěv (zpíval na projektu Husí kref)
Možná se objeví (zatím se nám je nepodařilo kontaktovat):
- Petr Vitáček - bicí (hrál v letech 92-98), (hrál také v kapelách Naše
Játra, The Larva)
- František Janče - kytara (hrál v letech 89-90), (hrál také v kapele
Před vaším letopočtem, vystupoval s Janem Burianem a Janem Jeřábkem)
- Káča Suchlová - housle, zpěv (hrála v roce 87 a v kapele Jogurt BB,
kterou jsme měli před Burešem v letech 1984-86) (dnes v klášteře kdesi v Itálii)
- Jan Budíček Boťa - kytara (hrál v letech 90-91) (hrál s kdekým) (dnes
výrobce kulečníkových stolů)
- Slávek Forman - housle (hrál v letech 99-03) (dnes žije v Litvě)
Jako hosté vystoupí kapela "Vstup na vlastní nebezpečí" (hrají několik
našich písniček..)
Tak pravil Fumas
Kapela Původní Bureš kočuje po českých klubech, festivalech a hospodách
již od roku 1987 a přesto, že složení kapely se za tu dobu několikrát obměnilo,
výsledný zvuk zůstává stále zcela charakteristický a originální. Jaromír
František Fumas Palme, kytarista, zpěvák a téměř výhradní autor souboru,
jej sám charakterizuje jako: „… psychedelický folk rock, který hrajeme s nasazením
jako pankáči.“
Písničky Původního Bureše mají rockový sound s etnickými názvuky, folkové
(čti "o něčem") texty, leckdy psychedelickou stopáž a na koncertech jsou
zahrány s nefalšovaným punkovým elánem. Vystoupení Burešů se vyznačují hlasitostí,
absencí jakékoliv pauzy mezi jednotlivými skladbami a ve finále značným
fyzickým vyčerpáním muzikantů a většinou divoce tančících posluchačů. Pro
zvuk kapely se zdá být charakteristický především značně originální způsob
Fumasovy hry na kytaru, hypnotická rytmika a k tomu osvěžující zvuk violy.
Od rockového hluku si kapela pro zpestření příležitostně odskakuje k občasným
akustickým (unplugged) koncertům.
Letos plnoletý Bureš odehrál stovky vystoupení po celých Čechách a v Německu,
vydal osm oficiálních CD, několik bootlegů a natočil dva klipy.
Napsali o skupině Původní Bureš
" ... Jo, jo, tak tady jsem si pošmákl, kapely které si na nic nehrají
a tvoří muziku pro radost dělají většinou radost i druhým…"
Petr Potužník, Trips
" ... Hned první tóny alba však člověka vyvedou z pochybností – je to totiž
především skvělá deska, skutečný zážitek od začátku až do konce ..."
Ladislav Nagy, Stereo & Video
" ... Nádherně "obyčejná" poetika všedního dne... Bureši ze sebe nedělají
žádné spasitele a hlasatele pravd, hrajou a zpívají s obrovskou chutí o normálních
životních pocitech ..."
Bolek, www.tomjebere.cz
Původní Bureš – diskografie
Too Young to Kozí Dech too Old to Fly (MC 1992, Widlaphon; CD 1999)
Drobné radosti psychedelické kachny (1994, Widlaphon)
Ples tapírů/Drobné radosti psychedelické kachny (1996, Indies records)
Ghost do domu (1998, Indies records)
Myš You Were Here (1999, Widlaphon)
Husí Kref (1999, Widlaphon; nahrávky z let 1985 a 1990)
Přepadli Vás indiáni (1999, Widlaphon; nahrávky z roku 1989)
Co to sem jede (1999, Widlaphon; MC roku 1986 natočila skupina Jogurt BB
- předchůdce PB)
Fumasdeska (1999, Widlaphon; sóloprojekt J.F.F.Palme)
Sen noci indiánské (2001, Indies records)
Kůň s pěti nohama (2004, Elektrický hlemýžď)
Původní Bureš - rozhovor s Fumasem
1) Mohl bys nám na úvod říct pár slov o vašich začátcích?
To už je tak dávno, že… no, v osmdesátejch letech to bylo. A na začátku
bylo spíš nadšení než umění. Bylo tam víc divadla a byl to vlastně takový
večírek na pokračování. Kdo tvrdí, že si to pamatuje, tak to asi nezažil.
2) Co pokládáš za váš největší dosavadní úspěch?
Že pořád hrajem a navzájem jsme se nepostříleli. Ne, vážně já považuju
existenci téhle kapely za dost velký úspěch. Většina kapel se za rok za dva
rozpadá, zatímco my jsme schopni jít po zkoušce, či koncertě na pivo a normálně
se spolu bavit. To mě těší. A taky, že na nás choděj takový chytrý lidi,
který tušej o čem je v těch písních řeč. To je asi ten největší úspěch. Mít
inteligentní posluchače.
3) Vydali jste další CD, kolikáté je to v pořadí a čím se liší od těch
předchozích? Jak jste s ním spokojeni?
S tím pořadím je to trochu složitější. Je to vlastně osmé řadové album,
páté oficiálně vydané, přičemž to třetí a čtvrté vyšlo na jednom CD. To zní
trochu divoce co? Ta ostatní vyšla na různých vypálených CD a lidé si je
mohou koupit na našich koncertech, nebo po internetu, když navštíví naše
stránky. Co se týče nového CD tak jsme spokojeni, že nám do toho nikdo nekecal.
Fakt. To bylo úžasný. Ne, že by nám do toho v minulosti nějak moc mluvili
třeba Indies. Ti nám do toho mluvili ze všech nejmíň. To že jsme CD vydali
na vlastní značce bylo spíš z časových důvodů. Indies měli prostě zrovna
dost plno.
Desku jsme točili u mě na chalupě, tam to zaznamenával Honza Zouhar z kapely
SNC. Za odpoledne se naživo natočil zpěv, kytara, basa a bubny. Většina
ostatních nástrojů se pak dodělávala v obejváku u Jardy Svobody z kapely
Traband. Je tam spousta hostů: Olaf z Tajného slunce na niněru, Jarda Traband
na akordeon, Dobroš Tuček na didjeridoo, Ondra Žák na šalmaj, šalimo atd.
Míchal to Ondra Ježek ve studiu JáMor a naší i jeho snahou bylo aby album
znělo co nejgarážověji, nejsyrověji. To se myslím podařilo. Pak jsem nakreslil
obal a udělal koláže. Brut to zpracoval na počítači a všechno jsem to odvezl
vlakem do lisovny v Čelákovicích. Desku jsme vydali na vlastní značce Elektrický
hlemýžď.
Od předchozích CD se liší v tom o co jsme se posunuli jako lidi, jako
muzikanti. Já osobně se považuju spíš za písničkáře, než za muzikanta. Texty
jsou možná trochu víc do poezie, ale to asi musí posoudit někdo jinej. A kapela
zní opravdu garážově. To možná pár lidí odradí, ale ti kteří nás znají z koncertů
pochopí o čem je řeč.
4) Jaké jsou vaše plány do nejbližší budoucnosti?
Nazkoušet s novou violistkou Markétou ty staré písničky, které už se z různých
důvodů moc nehrajou. Nacvičit nové, které průběžně vznikají a koncertovat.
A pak mám ještě jeden nápad, který ovšem prozradím, až nazraje čas.
5) Co bys vzkázal čtenářům na závěr?
Vyhoďte z okna televizi, kupte si kytaru, zkuste napsat nějakou písničku,
udělejte večírek a zahrajte tu písničku svým přátelům. Zhruba to bych jim
vzkázal. Nebo: Kupte si barvy, namalujte obraz a ukažte ho svým přátelům.
Nebo: Objevte nový světadíl a ukažte ho… atd. To jsou věci, které bych jim
asi vzkázal.
22.11.2005 20:30 Praha 1 - Malá Strana - Malostranská beseda (Malostranské
nám. 21)
http://www.fan-tom.cz/?clanek=287